Intr

4. prosince 2010 v 21:17 | Faith |  Mé dny
Možná by neuškodilo kdybych napsala, o tom jak to vypadá u nás na intru. Také možná uškodilo, ale.. musím se vypsat.

První dojmy z intru? Rozhodně Ooo. Čuměla jsem, nebylo to hezký, jak jsem čekala. Ale taky ne nijak tragický, prostě normálka. Ale když jedete někam, kde budete žít (možná žít..) 4 roky, tak se celkem bojíte. Kdo by se nebál. Držela jsem ruku svý ségry, když jsme se autem proplétali uličkama Prahy a skoro jsem nedejchala..
Těch lidí (oprava, těch HOLEK!) tam bylo dost. Docela zmatek. Když jsem se dostala na pokoj, tak jsem viděla 5 postelí, myslela jsem, že omdlim. Né, protože by nás bylo pět, ale bála jsem se. Bála jsem se všeho. Co když to nezvládnu? Chci.. né domů, chci někam, kde bych to mohla nazývat domov, někam kde je klid. (ten mě ale čeká pravděpodobně až po smrti) Holky přišli.
Zdrhééééj!! To jsem si myslela, chtěla jsem pryč. Ale holky byly v poho, moc jsme spolu nemluvili, protože jsme se neznali, a taky jsme se trochu styděli. Všichni jsme žhavili mobily a esmeskovali jako o život, jako kdyby nám to aspoň trochu pomohlo. Trvalo to ještě dlouho než jsme přestali vybíjet svoje chudáčky mobily nadměrným používáním. Když jsme přestali všimli jsme si toho, jaké vlastně jsme. Každá totálně jiná. "A do prdele, to tady nikdo neni jako já? Někdo trochu normální?" Vsadim se, že jsem nebyla jediná, kdo si to MYSLEL.
A moje první dojmy?
Bee mi připadala jako něco nemluvícího, asi (netvrdila jsem někdy, že jsem občas povrchní? Někdy?) jsme byly jediný dvě nějak hezký. Z pokoje, takže jsem jí ze začátku brala jako konkurenci. Shock byla rychlá, děsná a ta, já jsem tady na chvíli. Nic moc hezká. Scream jsem moc neregistrovala, ale vim, že na mě hodně čuměla. To jsem ještě nevěděla, že ji přitahujou oba světy. Konkurence? To těžko... Já se asi fakt nikdy nezměnim. Škoda. O Barr jsem si myslela, že je ségra s Scream. Nejsou si podobný, to fakt ani trochu. Jenže přišli spolu, a tak jsme s Bee usoudili, že jsou ségry. (určitě adoptovaný)
A dnes? Změnilo se všechno, co jsem si o nich myslela. Né nadarmo se řiká, že první dojem je vždycky nesprávný.
Bee neni tak tichá, ale je to šprtka. Nikam moc nechodí, když chcem jít kalit, tak prostě nejde. Nechápu její styl života, nechápu jak může dělat některý blbosti a přitom doufat, že... Já to tady psát nebudu ale myslim si svý. (a to jako vždycky neni nejhezčí)
Barr je asi nejvíc v poho. A taky se s ní nejvíc bavim, mam jí fakt ráda, svým způsobem. Dokonce mi ukázala věci, o kterých jsem si myslela, že by mě nikdy nemohli bavit..
Scream je skládačka. Abyste jí pochopili musíte si dávat dohromady různý věci, používat i logiku. Nemá jednoduchou osobnost. A schovává se. Schovává jaká doopravdy je. Za tou maskou smíchu tečou slzy, jenže ona si to pojistila, takže je nikdo nevidí, že ji nikdo neslyší, že jí nikdo nemá rád. Myslim, že ostatní to asi neprokoukli. Myslí, že když jí budou řikat COKOLIV, takže jí to nebude bolet, jenže.. bolí.
A Shock, je prostě šok. Mluví nahlas. (to je úžasný, když je 11 hodin a vy třeba chcete jít spát, páč píšete zejtra písemku)

Jsme narozený a proto asi vinný.
Jsme narozený, uzamknutý ve svým bytí.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama